neděle 4. dubna 2010

Velikonoční neděle - JEŽÍŠ KRISTUS a PANNA MARIA'SRDCE DORES

Zpráva od Panny Marie

Milí děti, já jsem radostná Matka vzkříšení. Na tento velikonoční den viděla můj Božský Syn vzestán z mrtvých, slávný a jasnější než tisíc jste spolu. Vstal dříve podle toho, co sám slíbil ve vztahu k Mým neustálým modlitbám a prosbám, které jsem kládla, aby nepřišel pozdě utěšit mou duši, abych přišel a dal své milující objetí duši svého nebeského Matky a manželky.

Můj Ježíš vzestál znovu, aby vám daroval nový život Milosti, tak jsem Matka Milostí. Je to Mí matčinská mise dát ji, komunikovat jí a rozdávat ji všem mým Dětem, aby všechny mohly žít pravé život v Bohu, pravý život v Kristu, ve své milosti, ve svém zákonu a ve své lásce.

Ve světle Vzkříšeného musíte žít. Ve světle Vzkříšeného Ježíše musíte milovat a trpět.

Ve světle Vzkříšeného Ježíše musíte každý den více a více jít k naplnění vůle Otce a jeho božského požehnání.

Ve světle Vzkříšeného Ježíše musíte trávit každý den svého života hledáním toho, co mu uleví, utíkáním před tím, co ho uráží, před čímž obnovuje jeho Trpění, před čímž se mu nelíbí, aby váš život byl více a více žil ve světle vzkříšení mého Božského Syna.

Na tento den, kdy můj Syn vzestál, aby naplnil vše svým světlem a božským životem, dávám všem vás tuto chvíli velkoryse požehnání".

SVATÁ IRENE

"Milí bratři, JÁ IRENE, služebnice Pána a Marie Nejsvětější, pozdravuji vás znovu. Jak jsem šťastná, že vás opět vidím zde! Chtěla bych pokračovat ve vašem vyučování, jak dosáhnout pravého pokoje srdce, jak jej udržet, zachovávat a zvyšovat v sobě.

První pokoj srdce není dán těm, kteří dělají ústupky sami sobě a světu, těm, kdož neumí dokonalé zemřít pro sebe a svou vůli, těm, kdo se bojí Boží lásky, to jest, kdo se nedá úplně do Boží lásky z obavy před tím, co tato láska v jejich životech vykoná, před transformacemi, které přinese, před oběťmi, které požaduje, před odříkáním, které žádá, před úsilím, které požaduje, aby duše mohla skutečně žít v pokoji s Bohem, se sebou samým, s ostatními a jeho svatý zákon lásky, zákon Boží lásky.

Je napsáno v svatém Slově Božím 'že ti bázliví neprinesou spásu', tedy ti, kteří znají vůli Boha, vědí, co si od nich Bůh přejí, byli povoláni být oblíbenci Páně, aby ho poznali a následovali jej blízkým způsobem, sedící u jeho stolu s ním a jedoucí vedle něj Chléb jeho lásky, a tyto duše z obavy před tím, co si od nich Pán přejí, před tím, co jim Pán žádá, před tím, co je volá, tyto duše utíkají, tyto duše nepřijímají to, co jim Bůh nabízí. Ty lidé nikdy nemajou pokoj, ani v své duši, ani ve svém svědomí, ani v srdci, ani v životě, protože ukradením, vyhnutím se, útěkem a odporem vůli Pánově je nemožné mít a udržet pravý pokoj. Proto vás volám, moji bratři, otevřete své srdce. Obejměte Lásku Boží. Přijmítejte jeho Vůli, jeho milostný Záměr nad vámi. Řikněte svoje ano, aby se jeho vůle naplnila vždycky v tobě, a pak vás ujišťuji: pokoj Nebe obejme vás takovým způsobem, že opravdu vykřičíte:

'Pane, plav se v pokoji tvé milosti, tvého kříže, tvého vítězství a tvé lásky.

Všem přítomným dávám teď hojné požehnání".

SVATÁ PATRÍCIA

"Milí bratři moji, JÁ, PATRICIA, jsem velmi šťastná, že se dnes můžu zde objevit a dáti vám Moje první Zprávu, i když jsem zde stále na tomto Vybraném Místě, kde my všichni svatí Boží bydlíme a přijímáme vaše modlitby každý den, noc a den.

Moji bratři a sestry, otevřete své srdce Lásce Kristově, který se nešetříl dokud nedal svůj život zcela pro vás na kříži. Pán se úplně vyprázdnil, Paní bolestná se taktéž vyprázdnila natolik, že ve svém Srdci nebylo nic než obrovská a nekonečná láska, nekonečná milost, kterou měli k Bohu i k vám.

Tato Láska (Ježíš a Marie) která se pro vás dala na kříži, tato Láska která dala život, aby všichni vyšli z věčné smrti a mohli najít život, tato Láska chce se dáti každému z vás. Ale srdcem plným zemských a přechodných věcí, připoutáním k věcem tohoto světa nebude možné ji přijmout.

Proto tě prosím: vyprázdni své srdce, odhoď všechny lásky ke svým samotám, všechno připoutání k vlastní vůli, všecky pýchu, všelichejnost, nesprávné připoutání k stvořeným bytostem, aby v duších vašich byl skutečně jen prostor, otevřenost a místo pro Boží lásku. Hleďte, moji bratři, že Kristus dal svůj život za tebe jako nejvzdálenejší král, jako nejsilnější otec, jako bratr plný pravé charity. Když králové posílají své poddané bojovat a zachránit jeho království i vlastní život, svou korunu, Kristus odložil svoji korunu v nebi, sestoupil z ní, aby zde žil na zemi a mezi vámi spolu se svou Nejsvětější Matkou. A oba dali své životy, abyste všichni vy, jeho poddaní, vyšli z věčné smrti a našli pravý život u Boha.

Jaká výjimečná láska měl Pán a Jeho Matka k vám! A s jakou malou láskou jste jim odpověděli, sloužili jim, milovali je až dosud.

Nechceť už nechat trpět! Otevřete své srdce. Dávejte se úplně a udělejte rozhodný krok po cestě pravé lásky ke Pánu a Jeho Matce, aby jste se nestali obvinění z toho hříchu, do něhož už padlo nespočetné množství duší, který spočíval v tom, že ztratily Boží lásku a božský výběr nad nimi, protože milovali sebe více než Boha a Jeho Matku a proto si dávali přednost.

Tuto pravou lásku volám k vám, mohu ji vám dárt a budu jí dárt. A ti, kteří se mi zasvěcují, kteří mě o tuto lásku prosí, kteří o mou pomoc žádají, já jim ji dám.

Pokračujte ve všech modlitbách, které vám zde daly nebe. Modlitba je Láska, která stoupá k Nebi, řekla ti to Panna zde. A je pravda.

Modlitba je Láska, která stoupá k Nebi.

Modlitba je Prázdné Srdce, které Stoupá k Nebi.

Modlitba musí být srdcem oddaným od země, aby se mohlo konečně stát světlem a stoupat k nebi.

Modlitba je božská láska v čisté transformaci, která sestupuje z Nebe na Zem pro duši, která ji chce, hledá, žádá o ni a touží po ní!

Pokračujte ve všech modlitbách, které vám zde darovala Blahoslavená Panna, protože tyto modlitby mají vlastnost vyprázdňování, otevírání srdce. Pokud má minimální dobrou vůli a opravdu chce se vyprázdnit, pak tyto modlitby učiní vaše duše a srdce lehká, oddělená od všeho, co táhne na zemi a tíží duši. Potom budou vaše duše rychle letět k Slunci, nekonečné lásce Boží. Jsem s vámi vždycky a nikdy, nikdy neopustím vás, pokud i vy mě nikdy neopustíte.

Všem nyní se láskou požehnávám.

Požehnávám ti také Marcosu. Vše bylo velmi dobře vysvětleno tebou. Gratuluju, rytíř Neposkvrněné, služebník Nejvyššího Boha, přítel andělů a svatých a nejdražší mi".

***

Patricie byla potomkem císaře Konstantina Velikého. Narodila se na počátku 7. století v Konstantinopoli a byla výchována pro dvůr svou paní Aglaiou, velmi zbožnou křesťankou. Malá dívka vyrůstala pobožně a, přestože byla ještě mladá, složila slib pannské čistoty Kristu. Aby však zůstala věrná, musela opustit město, protože její otec Konstantin II, tehdejší císař, trval na tom, aby jí naléhal na sňatek.

Patricie, pomáhaná a doprovázena Aglaiou se nějakým počtem následovníků, se skrývala nějakou dobu. Potom vypluli k řeckým ostrovům, směřující do Itálie, kde přistáli v Neapoli. Patricia byla nadšená místem a ukázala místo, kde by chtěla být pohřbena. Podporovala potom město, pomáhaje vyzdobit mnoho nových kostelů, které byly bez nutných liturgických předmětů, a finančně podporovala kláštery, které se staraly o chudé a nemocné.

Teprve potom cestoval do Říma s Aglaiou a věrnými žáky, kde hledal ochranu u papeže Liberia. Tehdy se dozvěděl, že jeho otec již přijal jeho vůli. Obdržel závoj, symbol svého zasvěcení Bohu, z rukou nejvyššího pontifika. Potom se vrátili do Konstantinopole, aby Patricia vzdala nárok na korunu a rozdělila své majetky chudým předtím, než vyrazili na pouť do Svaté země.

Ale staly se další incidenty. Loď se odklonila od různých nebezpečí a zabloudila, až narazila na skály pobřeží Neapole. Přesně na malém ostrově Megaride, také známém jako Castel dell'Ovo, kde byl malý klášter, v němž Patricia po nějaké době zemřela.

Patriciin pohřeb, podle záznamů, zorganizovala věrná Aglaia a proběhl slavnostně, za účasti biskupa, vévody města a obrovského davu. Vozidlo, tažené dvěma býky bez jakéhokoliv vodiče, zastavilo před klášterem basiliánských sester, zasvěceným svatým Nicandru a Marcianovi, které Patricia určila pro svůj pohřeb. Tam zůstaly relikvie stráženy sestrami, jež se začaly nazývat "patricijky", nebo Sestry sv. Patrika. Později Basiliáni přenesli Pravidla na ty benediktinských a tyto sesty také doprovázely obnovu.

Abyste odplatil lásku svaté, která se do Neapole vrátila jenom pro svůj pohřeb, lidé šířili její kult stále více, dělali ho silným a živým. V roce 1625 byla sv. Patricia vyhlášena spolupatronkou Neapole, být oslavována stejně jako druhý patron, sv. Gennaro, slavný mučedník.

Z historických důvodů byly v roce 1864 její relikvie přeneseny do boční kaple nádherného kostela Kláštera svatého Řehoře Arménského. Církev potvrdila kult sv. Patrika 25. srpna.