sobota 19. února 2011
Výročí získání svatyně v Jacareí
Zpráva z milujícího srdce Josého
Milé děti mé! Moje MILUJÍCÍ SRDEČKO vás tuto odpoledne požehnává a říká vám s láskou: Velký je milost, kterou světu udělil tím, že vám dal toto Místo, toto Posvátné místo, tento Svatyně zjevení před mnoha lety a jehož svátek dnes slavíte.
Ano, ve dnech, kdy bylo toto Místo konečně získáno a zasvěceno našim Posvátným srdcím před mnoha lety, byla velká slávnost v nebi, byla veliká radost mezi dušemi v očistci a byl velký jásot v svatyni Nejsvětější Trojice. Nyní totiž Panna Maria mohla tu definitivně ustanovit svůj Trůn a zde mohla své milosti a milosti Nejsvětější Trojice lít na všechny své děti mnohem hojněji.
Velká milost sídlí v tomto Místě a dokonce i mnoho svatých z minulosti ji poznalo ve skrytých a božských tajemstvích Pána. Kolik mučedníků by chtělo vytrpět tisíc dalších mučení, jen aby měli milost vidět den tohoto místa, to jest být narozeni v tomto čase, abychom byli zde na tomto Posvátném místě a poslouchali Naše zprávy. A přesto tuto milost neměli. Tato milost byla určena vám, kteří tak nevěříhodně zapomínáte toto Místo, pohrdáváte tímto místem, nemilujete jej ani ho neceníte, když je to první ve vašich srdcích, přijděte sem navštívit nás a modlit se k nám v každém volném okamžiku, který máte. Nemůžete udělat obětí, aby jste tu šli modlit se, být zde s vámi v modlitbě, v neustálé meditaci, abychom vaše srdce naplnili světlem nebe a moudrostí Nejvyššího.
Jak nevděční jste, mé děti! Jak zlí jste! Jak nesťastní jste, kteří nezříte, nerozumíte, jak velká je milost, která sídlí v tomto Místě a které se dá najít, odhaluje se čistým srdcím, těm, kdo mají pravou lásku, ti, kdo mají pravý žízní po Bohu, jeho Slovo a poznání věčné pravdy.
Jak zlí, jak nevděční jste, mé děti! Nemilujete toto Místo, protože nás nemilujete. Nemilujete tolik tohoto místa, protože nemilujete naše Tři Posvátná srdce, neboť ti, kdo nás opravdu milují, milují toto místo, které jsme si vybrali a je jako rozšíření našich Tří Posvátných srdcí, je náš nový Nazaret, náše druhé nebe, naši druhá rájská zahrada, náš druhý Trůn.
Ten, kdo nás klade na první místo, také klade toto Místo a vše, co se na něj vztahuje. Proto ten, kdo nás opravdu miluje ze všech sil svého srdce, zajímá se o problémy tohoto Místa, stará se o ně, modlí se za jejich vyřešení, půstí, aby zabránil Satanovým útokům na toto místo a získal nové dary pro něj, pro ty, kteří v něm pracují.
Ti, kteří nás opravdu milují, žijí svými srdci ZDE, vždycky, i když se zdá, že jsou kvůli práci nepřítomní. Tak je to, když dva lidé sebe navzájem milují; i když jeden z nich má sklon jít na práci, je neustále spojen svou myšlenkou s tím, koho miluje, takže se od něj nikdy nerozdělí. Podobně je tomu také u toho, kdo nás miluje. Ten, kdo nás miluje, je vždy svým pohledem, svojí myšlenkou a svým srdcem obracen k tomuto Posvátnému Místu, kde učíme duše i svět dokonalý způsob nadpřirozené lásky, lásky v čistém přeměňování, pravdy, milosti, svatosti a míru!
ZDE bydlí naši Sjednocená Posvátná Srdce den i noc a jsme vždy otevřeni, abychom udělili světla a bohatství své Milosti všem těm, kdo je chtějí přijmout; stačí otvírát srdce, stačí mít víru, stačit opravdovou žízeň a hlad po poznání naší vůle, aby se sami vzdali a udělali to, co chceme my, o čem prosíme ve svých Zprávách. Proto moji děti, otevřete své srdce dnes k chválení a poděkování Bohu za to, že vám dal tuto velkou milost, která je náš SVATYNĚ ZJEVENÍ, jak jsem říkal předtím, mnoho mučedníků by chtělo utrpět tisíc mučení, aby zde strávili jeden den. Ale tato milost nebyla dána jim, ale vám a jak máte malou lásku k tomuto posvátnému místu.
Jak jste nevěrní!
Jaký rozdíl mezi svatými a vámi!
Ti vytrvali ve všech pracích a utrpení, která jim byla předkládána, aby zůstali spojeni s Bohem a měli naději, že jednou uslyší hlas Páně, poznají - tváří v tvář; a vy, moji děti, bez procházení smrtí, bez procházění mučednictvím, jste zde obdrželi milost slyšet naše zprávy předávány ústem našho služebníka Marca, poznat naši věčnou pravdu bez nutnosti zemřít, aby ji tam znali v věčních tajnostech Nebe. A přesto jak jste nevěrní, moji děti! Jaký zlý jsi, moji děti! Jak chladný a lhostejný jsi, moji děti! Jak bezsrdný a brutální jsi, moji děti!
Proto tak často naše srdce probodávají ostré meče, které nám způsobují takovou bolest, takovou! Protože vaše srdce jsou chladnější než bloky ledu, tvrdší než kuličky, než granity a tak často brutálnější než zvířata.
Prosím vás, moji děti, abyste dnes skutečně vztyčili Pánu pravdivý a upřímný hymnus vděčnosti za jeho milost, že vám dal toto Místo k modlitbě, ke kontemplaci a strávit tak mnoho hodin v unii s Vami, mít Cenakly, mít Naše Zprávy, aby vaše zprávy mohly být zachovány a tak odvedeny ze stezky, která vás vedla do pekla, kde jste předtím chodili rychlými krokama.
Tak, moji děti, Bůh se s vámi radovat bude, těšit se z vás a viděte vděčnost, která vyvěrá ze vašich srdcí, on nad vami vypustí ještě větší a hojnější dary své Lásky, odhaluje vám stále více svou vůli, svoji vůli, odhaluje vám stále více svou svatou vůli, která z vás dělá pravé děti a služebníky Nejvyššího.
Moje srdce bude s vámi, abychom pomáhali, děkovali a požehnali Pánu, aby se vykonávala vůle Pána vždycky, aby vám stále více pomáhalo umřít pro sebe samé a žít pro Boha a v Bohu.
Moje LÁSKA SRDCE bude vždy pokračovat být sluneční svit, který osvětlí vaši cestu, aby jste nikdy neupadli do žádné propasti, žádného úbočí.
Zde na tomto Místě našich srdcí září více než tisíc lamp, tisíc sluncí společně. A kdo má pravý hlad, žízň, pravou lásku k nám, ti, kteří nás opravdu chtějí milovat a dát své srdce nám, ten bude mít Naše Světlo, ten se nechá vést námi a jeho kroky již nebude kolísat a bloudit, ale budou živé, pevné, silné, rozhodující a rychlé k svatosti.
Na tomto místě, kde naše srdce odpočívají, každá duše se bude moci odpočinout i s námi, jen otevřete své srdce, jen zavolejte nám s vírou, jen chtějí spojit se s námi nejprve vzdávajíc sebe samé, aby v vašem srdci byla místa pro Naši Milost působit. Potom dojde k unii, setkání, slitu našich srdcí a budeme jedni v Lásce. A tato duše přetekne mír jako řeky při povodni.
Všem mým drahým dětem, kteří milují toto Místo, starají se o Něho, modlí se za Něho, půstí pro Něho, oběťují se pro Něho, vyčerpávají své síly pro Něho, věnují celý svůj život pro jeho dobro. V tento okamžik vás požehnám hojnými milostmi mého Nejmilujícího Srdce. A zvláště tobě Marcosu, nejpilnějšímu, nejsvědomitějšímu z Mých dětí pro toto Místo, nejvíce obětovanému za toto Místo, tomu, kdo pro tento Posvátný prostor pracuje nejvíc, který je žíla Našich Očí, která je intimní vlákno Našich Svatých Srdcí. V tebe v tomto okamžiku vylije řeku požehnání".