Během noci jsem trpěl silné bolesti obou nohou, takže kolem půl třetí ráno začala modlitba.
Řekla jsem Pánu: „Pane Ježíši, nemohu Ti slíbit, že dnes do kostela pojdu, protože budu čekat na sestru, aby mi změnila obvaz.“
Potom se objavil Anděl a vzal mě do krásné zahrady. Viděla jsem tam mnoho lidí, včetně Naší Blahoslavené Matky, Pána Ježíše jako mladého chlapce a mnoha dalších svatých osob.
Nalezla jsem sebe sbírající nejkrásnější květy v malém lese. Myslela jsem si: „Tyto květiny dám své Blahoslavené Matce na oltář.“
Jelikož byl Popelcový středa, neustále si myslela, že do kostela nedojdu, aby obdržel popel, protože musím doma čekat na sestru.
Procházeli jsme se zahradou s Andělem a řekl: „Děj svou ruku do kapsy svého kabátu a najdeš překvapení.“
Dosáhla jsem do kapsy a vytáhla malou papírovou schránku naplněnou lesknoucími se částečkami. Svítily všemi různými barvami, které vystřelovaly ven. Držela je v ruce, udivena, a ptala jsem: „Ó, co to je?“
Anděl řekl: „Dnes jsi posypána ‚popelem‘ z nebe. Nemusíš se starat, jestli dnes do kostela nejdeš, protože již obdržel ‚popel‘ v nebi.“
Řekl: „Vidíte? Obdržíte to nejlepší. Obdržíte milosti z nebe.“
Byla jsem tak přehraná radostí a tak vděčná za tento krásný dar od nebe.
Source: ➥ valentina-sydneyseer.com.au