Paní Maria Fatimská řekla: „Moji drazí děti, v roce 1917 bylo v Portugalsku těžké veřejně mluvit o náboženství, nehovoříme už o zjeveních od mě. Zjevila jsem se nevinným dětem, protože byly otevřené poselstvím nebe modlitby a varování. Povzbudila jsem lidi té doby k pokání a modlení mého růžence. Kdyby byla dostatek modliteb, Rusko by mohlo být obráceno a nezšířívalo by své chyby, které byly tehdy komunismus. Mnozí se modlili za Rusko a bylo to uvolnění proti náboženství, ale komunismus je stále bičem světa se svými ateistickými učeními. Ještě povzbuzuji lidi dnešní doby k modlení mého růžence, zvláště v rodině. Růženec je vaší zbraní proti zlu a vaše modlitby jsou nyní potřeba více než kdykoli jinak pro obrácení hříšníků a teplých ze své materialistické společnosti. Vaši lidé zapomínají na své náboženské tradice a proto méně chodí na nedělní mši. Kdyby jste měli víru jako zrno hořčičné, mohli byste se modlit růženec dostatečně, aby porazil potraty ve vaší zemi. Modlete se za své děti a vnoučata, abychom žádný z nich nebyl ztracen pro zlého. Jste všichni moji děti, a já rozprostíráám svůj plášť ochrany kolem vás.“
Ježíš řekl: „Můj lidu, když se muž a žena vezmou za manželé, je to spojení dvou životů ve vzájemné lásce jako závazek k sobě. Květy představují život této pravdivé lásky. Jsou nejprve živé, ale mají sklon blednout s časem. Láska mezi dvěma manželými potřebuje být udržována každodenním závazkem a komunikací této lásky. Jinak by mohlo dojít k blednutí lásky jako u květin. Musíte svou lásku zálivat a posilovat spojením se mnou v vašem manželství. Láska ke mně a vášmu manželu je každodenní potřebou modlitby, aby ukázali svoji lásku ke mně i k sobě navzájem. Květy mají sklon být sezónní především na jaře, ale vaše láska ke mně a vášmu manželovi musí být silná v každé sezoně. Kdyby všechny manželství byla tak živá po letech jako byli na svém svatbním dnu, pak by bylo velmi málo rozvodů. Neztratte tento jiskru lásky ke mně a vášmu manželovi, a budete mít mnoho šťastných let zde na zemi i v životě budoucím.“