Přichází sv. Tomáš Akvinský. Klaní se před tabernáklem a říká: "Chvála Ježíši Kristu. Přišel jsem vám pomoci porozumět rozdílu mezi domněnkou a nadějí. Jsou to opaky."
"Domněnka bere milost jako samozřejmou--milostí se domnívá, že má něco, co nemá. Nezanechává v srdci místo pro působení Božího Božského Záměru. Byl by to loď ve bouřlivém moři, která si myslí, že je bezpečně přistávající."
"Naděje naopak je ctností, která vykonává očekávanou víru. Nadějný člověk věří, že Bůh může dosáhnout cokoli, pokud to je Jeho Záměr udělat takové. Své potřeby a prosby svěřuje Pánu a nechá Ho odpovědět podle svého záměru. V naději si může dokonce předem poděkovat Bohu za jakékoliv Boží rozhodnutí bude. Rozdíl je--ne domnívá se, že má odpověď na svou prosbu. Jeho by byla loď v moři--modlící se s očekávající vírou, aby našla bezpečný přístav."
"Je velmi důležité si uvědomit, že Satan může napodobnit jakýkoli dar Ducha Svátého. Domněnký člověk věří, že každé nápad je od Boha a nezkouší Ducha. Pamatujte, jediná ctnost, kterou Satan nemůže napodobit, je pokora, neboť ji ani nepředstavuje. Tak v pokoře buďte si jisti, že nedomníváte se, že máte určitou dar či ctnost."