Panenka se zjevil s Synem Ježíšem Kristem a sv. Michaelem Archandělem ve vidění na pozemku v Itapiranga. Moja matka měla toto vidění, když byla u nás doma v Manausu. Odkud stála, viděla Pannu Marii v Itapiranga s Ježíšem a sv. Michaelem. Popisovala to tak, že se jí zdálo, jako by byli velmi blízko ní. Toto zjevení je velmi významné a důležité, protože jde o jednu z prosb Panny Marie, která bude mít mnoho dopadů v dějinách zjevování: stavba kaple na její počest, Královny Míru. Zde vyjádřila své přání být uctívána tímto titulem v Itapiranga poprvé.
Chci, aby jste zde postavili malou kapli z dočasného slámy. Zde ve státě Amazonas jsem si vybrala město Itapiranga pro konce časů. Na jiných místech, kde se můj objevuje a dávám své poselství, to již skončilo. A zde v Itapiranga začne.
Toho dne Panenka také mluvila s mou matkou o smrti mého bratra Quirina, která se stala roku 1989:
Když umřel můj Syn Ježíš Kristus, měla jsem štěstí nést Jeho tělo v náručí. Jeho hlava byla na mém pravém rameni. Vidíte.
Moje matka viděla Ježíše v náruči Panny Marie, když ho sesunuli mrtvého z kříže.
...ale já jsem já. A když umřel váš syn Quirino, neměli jste štěstí nést jeho tělo v náručí, ale já a můj Syn Ježíš Kristus nesli vašeho syna na vášem náruči. Vidíte.
Moje matka viděla svého bratra mrtvého s hlavou na levém rameni Panny Marie a zbytek těla v náručí Ježíše Krista. Ruce Pána Ježíše Krista byly pod Quirinovým tělem, otevřené, držící jeho tělo. Moje matka plakala hodně a Panenka jí řekla,
Plač, moje dceři, můžeš plakat. Je to naposledy, co budeš pro svého syna plakat. V den smrti tvého syna, když jsi přišla domů a usedla na gauč, tak bys se stejně měla zemřít, ale protože si vyprosilá trochu energie mého Syna Ježíše Krista i mou, aby ses držela toho události, neboť kdybys umřela, zoufalství bylo by větší pro tvého manžela a ostatní děti a členy rodiny, tak ti bylo odpovězeno, a teprve v tu chvíli jsme já a můj Syn Ježíš Kristus položili i tě do našeho klína. Tehdy jsi mohla dýchat a požádala o vodu k pití.
Byla ses tak ponížena a malá, ale neblasfemovala nás, ani Mě, ani mého Syna Ježíše Krista. Tyto jsou tvé hlavní ctnosti. Řekla jsi jen: Proč umřel můj Syn? Proč? A já i můj Syn Ježíš Kristus ti odpověděli znovu: protože chtěl být andělem a svatým Pána.
Teprve nyní se cítíš šťastná, neboť jsme ti ukázali tvého syna takového, jak je tam na nebi a oblečeného jako anděl, ale ještě budeš štěstí, když jednou potkáte tam ve Slávě Pána. Jako ten malý písnička, kterou jsem svému synovi řekl, aby ti ji naučil ve snu, abys se utěšila. Mluv o své písničce:
Leva, Leva, dítě v bolesti
V radosti toho, kdo odchází
S nadějí, že jednou
Cítit budeš tam ve slávě šťastná, šťastná!
(¹) Otec Roberto byl farářem, který učil moji matku mnoho věcí, když byla ještě mladá a žila v Amaturá, ve vnitrozemí Amazonie, se svými prarodiči, José Bernardem a Emilianou. Byl kapucínským mnichem, který zemřel 10. března 1989. Byl knězem, který vyžadoval respekt k věcem Božím. Jednoho dne, protože byla moje matka špatně oblečena, nosila suknici s nízkými trpasličími pásky, vzal její františkánský provaz a bičoval ji na záda, která byla stejně odhalena, když si myslela, že vstupuje do kostela, říkal jí: Nechceš vstoupit do domu Božího k mši takhle? Moje matka, stydající se, řekla mu při odchodu: Ne, jdu domů se změnit!
Jedinou památku, kterou mám na něj, je když nás navštívil doma v Manaus, když jsme s bratry byli ještě malí. Když přišel domů a viděl, že je moje matka špatně oblečena, odmítl vstoupit říkajíc : Chtěl bych mluvit s paní Marií do Carmo! Moje matka mu odpověděla: Já jsem to! - On jí řekl znovu: Ale, chtěl bych mluvit s paní Marií do Carmo! -Moje matka pochopila, že ji káře za špatné oblečení a že paní Maria do Carmo, se kterou chtěl mluvit, byla ta, které naučil být dobře oděnou, složenou před Bohem. Moje matka, stydající se, řekla mu: Chvilku prosím! - Šla uvnitř a změnila si suknici a vrátila se s takovou, která její tělo dostojně pokrývala. Otec Roberto jí poté řekl: Nyní ano, mluvím s paní Marií do Carmo! - A teprve potom vstoupil do domu.
(*) Panna Maria použila zdrobnělinu, jako matka hovoří se svým malým dítětem.
Nech to namalovat, co jsi viděla a jak jsi to viděla... (moje matka pochopila, že má namalovat vizí Panny Marie s malými andělky na zadní stěnu obývacího pokoje nášho domu)... a napiš svou knihu, která je velmi krásný příběh. Je to příběh nedávných časů a není žádná jiná podobná. (N. Panna Maria do Carmo).
Nedávno řekl moji matce,
Poslušujte Moji Matku. Udělejte vše, co od vás požaduje. Nezastavujte se jen tak. Jste příliš uvolnění. Činite něco. Musíte být pokorný, milostivý, lítostný, milující a poslušný. Navštěvujte vězně, nemocné v nemocnicích, opuštěná děti, znevažované staré lidé a ovdovělci. Činite oběti. Víte, proč musíte být bdělí.
Další zjevení s velmi důležitou zprávou. Ježíš zde vyjadřuje své přání, aby jsme konali skutky milosrdenství, abychom také mohli získat milost. Nemůžeme být lhostejní k utrpením našich nejutrpenějších bratří a sester. To od nás žádá Ježíš.